Jdi na obsah Jdi na menu
 


Internetový zdroj:

www.elgar.cz

 

 

 

Miloš Bok

 

skladatel, dirigent, sbormistr

Datum narození: 16.01.1968

Místo narození: Praha,

Znamení: Kozoroh 

 

Životopis: 

Miloš Bok, skladatel, dirigent, sbormistr, klavírista a varhaník. Pro mimořádný talent byl přijat ve svých dvanácti letech na pražskou konzervatoř. Obor klavír absolvoval v roce1988 u prof. Jaromíra Kříže a krátce po té se stal posledním žákem profesora Josefa Páleníčka na pražské AMU, u něhož studoval do jeho smrti (1991). Celkem získal na různých národních i mezinárodních soutěžích šest cen.

 

 

 

Od dětství projevoval neodolatelnou potřebu komponovat a dirigovat. Po prvních nedokončených pokusech (koncert, symfonie) napsal své první závažné dílo Missu Solemnis (1986) a vzápětí dokončil Missu Brevis Es dur (1987). Obě tato díla byla autorem provedena a zaznamenala nečekaný úspěch při nesčetných opakováních. Dalším jeho dílem je Missa Brevis Fis dur (1988), která vznikala souběžně s oratoriem Skřítkové z Křinického údolí (dokončeno a poprvé provedeno autorem r. 1993). Právě toto dílo provedl s velkým úspěchem při příležitosti svého absolventského koncertu v pražském Rudolfínu, kterým zakončil svá studia dirigování na pražské konzervatoři (1991-3) u prof. Maria Klemense.

 

 

 

V letech 1994-2001 se zabýval kompozicí oratoria Svatá Zdislava, ze kterého již bylo provedeno několik částí. Autor zamýšlí vytvořit oratorium Apokalypsa v Kamenické stráni, jež má být zakončením trilogie oratorních kompozicí. Taktéž se zabývá instrumentací a úpravami děl svých kolegů (Jaroslav Pelikán, Jaroslav Novák, Jiří Strejc, Jean-Gaspard Páleníček). V roce 1998 vytvořil dílo Symfonické koledy a v roce 2001 orchestrální verzi Missy Brevis Es dur. Významným úspěchem bylo provedení jeho Missy Solemnis 30. května 1999 v newyorkské Carnegie Hall.

 

 

Od roku 1987 je činný jako pedagog na různých základních školách (v Karlových Varech vede od roku 1999 dětský symfonický orchestr). V roce 1998 založil spolu se svými dlouholetými přáteli umělecký kroužek pojmenovaný po anglickém skladateli Siru Edwardu Elgarovi. Od roku 1992 působí jako varhaník plzeňské diecéze, kde byl v roce 2002 jmenován biskupem Mons. Františkem Radkovským diecézním kapelníkem při kůru katedrály sv. Bartoloměje v Plzni. Tuto funkci po roce působení zanechává pro nedostatečné zázemí.

 

 

 

Autor vzhledem k svému vyhraněnému postoji vůči liberální společnosti a jejím hodnotám působí v oficiální kulturní obci jen velmi sporadicky. Čeští symfoničtí sólisté je soubor provádějící díla Miloše Boka za jeho řízení. Schází se spíše příležitostně, jeho jádro tvoří špičkoví současní interpreti mladé generace, kteří jsou doplňováni dle potřeby dalšími hráči. Jedinečností tohoto tělesa je snaha o autentickou, a úplně svobodnou uměleckou interpretaci odlišující se od zaběhnutých profesionálních klišé.

 

 

Je autorem hudby k celovečerní filmové pohádce Anděl páně (2005), kterou režíroval Jiří Strach.

 

Seznam skladeb a provedení:

 

 

 

 

 

SYMFONIE (Vokovická) - fragment (duben 1984)

 

 

 

KLAVÍRNÍ KONCERT (Tisský) - fragment (srpen 1985)

 

 

 

MISSA SOLEMNIS pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr (červenec 1986, rev. 1989, 1995, 2003)

 

Bokova Missa solemnis se pochopitelně nezrodila izolovaně, bez jakékoliv přípravy. Svou roli nepochybně sehrály autorovy dva nedokončené pokusy, formálně rovněž velmi smělé, klavírní koncert a symfonie. Ty posloužily jako motivický materiál a také jako průpravná škola instrumentace. Také je nutno vzpomenout Bokovy velké vzory, k nimž se hrdě hlásí – Liszta, Wagnera a především Dvořáka. Poslechem jejich děl a četbou a studiem partitur v sobě Miloš Bok odmalička pěstoval vztah k myšlenkově závažným rozsáhlým kompozicím, který zúročil právě ve své Misse solemnis, jež je pozoruhodná nejen po hudební stránce, ale i způsobem vzniku a prezentace.

 

    Duch severočeské krajiny, krajiny přísně zadumané a těžce zkoušené, která je na rozdíl od rozvážně namyšlené krajiny jihočeské obdařena určitou naléhavou neústupností, byl oním katalyzátorem, jenž dal dílu vlastnosti, o  nichž již byla řeč, především snahu dobrat se jistého poznání.

 

     Dalším silným inspiračním momentem pak byla představa provedení díla v monumentálním prostoru bohosudovského chrámu. Lze říci, že vlastně celá atmosféra té doby, kdy mše vznikala a kterou Miloš Bok na prahu dospělosti intenzívně prožíval, atmosféra, v níž byla zřetelně cítit devalvace základních životních hodnot, atmosféra morálního úpadku a profánního výsměchu mravním jistotám přinutila mladého senzitivního skladatele, aby se vydal na cestu hledání ztracených představ o řádu světa.

 

Bokova Missa solemnis se při svých provedeních setkala většinou s nadšeným přijetím u posluchačů a s nepochopením ze strany představitelů oficiálního hudebního života. Z těch hudebních umělců, kteří se o ní vyjádřili pochvalně a projevili snahu odkrýt autorův tvůrčí záměr, jmenujme vedle již zmíněného Josefa Hercla národní umělce Jana Hanuše a Josefa Páleníčka a všestranného Michaela Kocába. Jaká tedy vlastně Missa solemis je?

 

    Vyjděme při pokusu o její výklad z osobnosti autora. Miloš Bok je umělcem,jaké nepotkáváme příliš často. Je to člověk, který je schopen sklonit se snad jen před silou hudby, ale také dokáže takovou hudbu vytvořit. Proč tedy právě on, sebevědomý a cílevědomý skladatel, píše rozsáhlou skladbu na liturgickém základě katolického mešního řádu, který je přece plný pokory a proklamované poslušnosti, prosebnosti a dí- kůvzdání? Obrací se snad k Bohu jako k určujícím principu a jediné autoritě? Odpověď začne nabývat konkrétní podoby hned po grandiózním úvodu, který předznamenává nejen první část díla, Kyrie, ale vlastně celou kompozici. Bok totiž nekomponuje meditativní duchovní skladbu, ale rozsáhlý a široce koncipovaný dramatický útvar, který – odhlédneme-li od textové předlohy má rozhodně blíže k oratoriu.         

    Bokova cesta ede od Kyrie, v sólech exaltovaného a ve sboru mysticky tajemného, kde nepoznané ještě vítězí, přes slavnostní a jakýmsi nadskutečným leskem ozářené Gloria, kde je exponován jeden z nejvýraznějších dramatických momentů skladby, ke komplikovanému Credu, v němž dominující fugatované témaje výrazem složitosti hledání hierarchie duchovních hodnot. Sanctus, Benedictus a Agnus Dei proponuje Bok odlišně od tradičního pojetí mše. Jde o zklidněné, postupně se projasňující útvary, které vedou až k závěrečné periodě Dona nobis pacem, jež není v tomto případě pouhým trpným odevzdáním se do vůle Boží, ale svědectvím o nalezení pozitivního východiska, jehož konkrétní podobu musí každý najít sám pro sebe. Snad i proto je tato kratičká fráze mnohokrát rytmicky variována a svěřena i dětskému hlasu. Závěr celé skladby vyznívá tedy podobně jako slavné Dvořákovo Amen na konci oratoria Stabat Mater, a to nikoli ve smyslu formálním, ale myšlenkovém. Dvořákovo Amen je očistnou katarzí na cestě plné nejen náboženské, ale i hluboce lidské tragiky. Coda Bokovy mše sleduje tuto dvořákovskou katarzi a znamená konečné vítězství ducha nad hmotou.

 

    Dramatičnost, o níž je řeč, je založena na principu neustálého pohybu ústřední hudební myšlenky, ať už ve smyslu variačním či tonálním, takže posluchač je nucen projít spolu s autorem cestou, která znamená v jistém smyslu zápas o pochopení podstaty duchovního uspořádání světa. A není to vždy cesta jednoduchá.

 

 

 

  Bohosudov - 4x (1986, 1988, 1996, 1998)

  Klatovy - 5x (1987, 1991, 1997, 2003, 2006)

 

  Děčín - 2x (1988, 1995,)

 

  Praha - 3x (1990 - u Sv. Jiljí, 1997 - u Panny Marie Sněžné, 2003 - chrám Matky Boží před Týnem)

 

  Havlíčkův Brod - 2x (1999,2001 - dir. F. Šterbák)

 

  Plzeň (1989)

  Ústí nad Labem - 2x (1990,2005)

  Kamenická stráň u Děčína (1990)

  Jablonné v Podještědí (1990)

  Cheb (1991)

 

  Hradec Králové (1999)

 

  Stará Role u K. V. (2003)

 

  Jičín (2001)

 

  Roudnice nad Labem (2003)

 

  Louny (2003)

 

  Bystřice pod Hostýnem (2002)

 

  Sedlec u Karlových Varů (2005)

 

  NĚMECKO, Marienberg (2003)

 

  USA, New York (1999 - Carnegie Hall, dir. Jonathan Griffith)

část Sanctus - Katrineholm a Stockholm (2007 - Švédsko)

 

 

MISSA BREVIS Es dur (původní verze, únor 1985)

 

  premiéra, květen 1987

 

 

MISSA BREVIS Fis dur (původní verze, leden 1988)

 

 

 

Oratorium SKŘÍTKOVÉ Z KŘINICKÉHO ÚDOLÍ pro sóla, smíšený a dětský sbor, varhany a orchestr (březen 1993, rev. 1996, 2005)

  Praha (červen 1993 - premiéra v Dvořákově síni Rudolfína)

  Kamenická stráň u Děčína (1994 - pod širým nebem, o tom vysílala asi pre 14 dny česká televize)

  Praha (1994 - u Panny Marie před Týnem)

 

 

 

HOSPODINE, ULITUJ NÁS (květen 1996)

  premiéra, červen 1996

 

 

 

SVATÁ ZDISLAVA - Finále (květen 1998)

  premiéra, červen 1998

 

 

 

SYMFONICKÉ KOLEDY (původní verze, listopad 1998)

  premiéra, prosinec 1998

 

 

 

SYMFONICKÉ FANFÁRY - Žlutické (květen 1999)

  premiéra, červen 1999

 

 

SYMFONICKÉ KOLEDY (orch. verze, prosinec 1999)

 

  premiéra, prosinec 1999

 

 

NARODIL SE KRISTUS PÁN (prosinec 1999)

 

  premiéra, prosinec 1999

 

 

SVATÁ ZDISLAVA - 1. DÍL (srpen 2000)

  premiéra, květen 2001

 

 

 

MISSA BREVIS Es dur (orch. verze, srpen 2001)

  Praha - 3x (srpen 2001 - chrám sv. Mikuláše, říjen 2001 - Rudolfinum, Kühnův dětský sbor, Pražská komorní filharmonie, Z. Müller - dir., 2004 - Liboc)

  Děčín 2x (2003 - Ústecký dětský sbor. 1x Z. Müller - dir.)

  Litoměřice (2003 - Ústecký dětský sbor)

  Teplice (2003 - Ústecký dětský sbor, Z. Müller - dir.)

  Ústí nad Labem (2003 - Ústecký dětský sbor, Z. Müller - dir.)

 

 

 

SVATÁ ZDISLAVA - 2. DÍL (prosinec 2001)

 

  premiéra, červen 2002

 

 

LITANIE KE VŠEM SVATÝM - Vakovská (listopad 2002)

  premiéra, listopad 2002

 

 

 

ŽLUTICKÁ FUGA na 364 52 (prosinec 2002)

  premiéra, prosinec 2002

 

 

 

DOBŘANSKÁ FUGA na 334 41 (únor 2003)

  premiéra, únor 2003

 

 

 

POHLEDSKÁ FUGA na 582 21 (květen 2003)

  premiéra, červen 2003

 

 

 

MISSA BREVIS Fis dur (orch. verze. prosinec 2003)

  Praha-Liboc (říjen 2004 - Ústecký dětský sbor)

  Ústí nad Labem (2005 - Ústecký dětský sbor)

  Roudnice nad Labem (2005 - Ústecký dětský sbor)

 

 

 

HYMNUS K DUCHU SVATÉMU (původní verze, květen 2005)

  premiéra, říjen 2005

 

 

 

ANDĚL PÁNĚ - hudba k filmu (červenec 2005)

 

  Praha (prosinec 2005 - Sál Martinů)

 

 

HYMNUS K DUCHU SVATÉMU (orch. verze, září 2005)

  premiéra, Praha (květen 2006)

 

 

 

STAROROLSKÁ FUGA na 360 17 (říjen 2005)

  premiéra, říjen 2005

 

 

 

SNOVÉ KOLEDY (původní verze, listopad 2005)

  premiéra, prosinec 2005

 

 

CREDO FIS MOLL (orch. verze, květen 2006)

 

  premiéra, Praha (květen 2006)

 

 

MALÁ SUITA pro 5 trombonů, tubu a tympány (srpen 2006)

 

  premiéra, Praha (říjen 2006)

 

 

Různé:

 

"Ferenc Liszt málo známý" přepis pořadu pro Český rozhlas - Vltava (říjen 2005)

 

"Edward Elgar - autor duchovní hudby I." přepis pořadu pro Český rozhlas - Vltava (březen 2006)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Bravo!

(Petr P., 23. 2. 2008 21:50)

Bravo!